|
|
Výskyt antimikrobiální rezistence u streptokoků (převážně beta-hemolytických) z ran pacientů
Kuropata, Daniel
V poslední době je pozorován častý výskyt antimikrobiální rezistence, který navíc stále stoupá. Proto je důležité neustále tuto rezistenci monitorovat, což bylo cílem této práce u rodu Streptococcus. Literární přehled je tedy zaměřen na vybrané druhy streptokoků (S. agalactiae, S. dysga-lactiae subsp. equisimilis, S. pyogenes, S. mitis a S. oralis), dále na antibiotika, včetně jejich působení, a antibiotickou rezistenci s důrazem na její vznik, šíření, mechanismy, determinující geny a rizika, které představuje. V experimentální části byl sledován výskyt rezistence u streptokoků (převážně beta-hemolytických) izolovaných z ran pacientů Úrazové nemocnice v Brně. K tomuto účelu bylo použito stanovení minimální inhibiční koncentrace (MIC), průkaz fenotypu rezistence k makrolidům, linkosamidům a streptograminu B (MLS) pomocí D-testu a screening genů resistence pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR). Stanovením MIC bylo u klinických izolátů (n = 31) zjištěno zastoupení rezistence vůči kotrimoxazolu (96,8 %), ciprofloxacinu (71 %), tetracyklinu (29 %), erytromycinu (25,5 %), klidamycinu (16,1 %), ampicilinu (3,2 %) a oxacilinu (3,2 %). Rezistence vůči chloramfenikolu, gentamicinu, vankomycinu, teikoplaninu, linezolidu, tigecyklinu a nitrofurantoinu nebyla prokázána. D-test byl proveden u izolátů rezistentních vůči erytromycinu (n = 8). Konstitutivní fenotyp (cMLS) byl prokázán u 62,5 % erytromycin-rezistentních izolátů, indukovaný (iMLS) u 25 % a M fenotyp u 12,5 %. Metodou PCR byla potvrzena přítomnost vybraných genů rezistence, a to ermA (16,1 %), ermB (6,5 %), mefA (3,2 %), tetO (3,2 %), tetM (25,8 %) a intTn (32,3 %). Tato studie tedy prokázala, že všechny izoláty streptokoků pocházející z ran pacientů jsou rezistentní vůči některému z testovaných antibiotik, a navíc byla u některých izolátů zjištěna i multirezistence.
|
|
|
Molekulární identifikace, typizace a adaptace Achromobacter spp. v průběhu chronické infekce
Učíková, Barbora ; Dřevínek, Pavel (vedoucí práce) ; Nemec, Alexandr (oponent)
Achromobacter spp. je nově se objevující patogen zejména chronických respiračních infekcí u pacientů s cystickou fibrózou. Hmotnostní spektrometrie MALDI-TOF poskytuje spolehlivou identifikaci pouze na úrovni rodu. Pro druhovou identifikaci zástupců se používá sekvence genu nrdA. Studiem klonality s využitím multilokusové sekvenční typizace lze zjistit, zda je pacient infikován stále stejným klonem, nebo zda postupem času dochází k reinfekci novým kmenem. Do naší studie byly zařazeny časosběrné izoláty Achromobacter spp. od pacientů s cystickou fibrózou. Pacienti byly rozděleni do tří skupin, podle časového intervalu mezi odběry. U první skupiny činil vnější interval mezi odběry cca 10 let, u druhé 7 až 12 měsíců a zbývající skupinu tvořily samostatné izoláty. V průběhu chronické infekce dochází k adaptaci Achromobacter spp. na exponující antibiotika i na hostitele. Izoláty odebrané v intervalu deseti let vykazovaly vyšší počet mutací než izoláty s intervalem odběrů do jednoho roku. V průběhu chronické infekce dochází ke ztrátě motility, což jsme prokázali fenotypově na úrovni motility, snížení počtu bičíků i změny v genech pro tvorbu bičíků. U některých izolátů bylo zaznamenáno zvýšení rezistence screeningovou diskovou difúzní metodou. Vzhledem ke stále častější izolaci Achromobacter spp. z...
|
|
|
Bakteriofágy - současné poznatky a možnosti jejich terapeutického využití
Glendová, Kristýna ; Lichá, Irena (vedoucí práce) ; Čáp, Michal (oponent)
Bakteriofágy, jako viry bakterií, jsou nejrozšířenější organismy, které osidlují všechny biotopy, v nichž se nachází i bakterie. Jednou z alternativ boje proti infekcím, způsobených rezistentními kmeny bakterií, se v současné době jeví bakteriofágová terapie, která spočívá v aplikaci lytických bakteriofágů, či pouze bakteriofágových enzymů k potlačení růstu bakterií. Práce zmiňuje historii fágové terapie, stěžejní část práce se zabývá shrnutím současných trendů v bakteriofágové terapii, která se začíná rozvíjet v posledních letech. Mnoho studií se věnuje možnostem léčby bakteriálních infekcí fágovými lyzáty, včetně geneticky modifikovaných bakteriofágů a dále možnosti použití samotných bakteriofágových enzymů - endolysinů, či kombinaci fágových lyzátů a endolysinů s antibiotiky. Hlavními zájmy ve studiích jsou účinnost, specifita a bezpečnost terapie. Účinnost bakteriofágové terapie byla prokázána mnoha studiemi, jak in vitro, tak i in vivo. Bezpečnost terapie pro využití v klinické praxi se ale musí potvrdit stále málo prozkoumanými in vivo experimenty. Klíčová slova: bakteriofágy, bakteriofágová terapie, endolysiny, enzybiotika, multirezistence,
|
|
|
Rezistence Escherichia coli na vybraná antibiotika v okrese Písek za rok 2016
BROMOVÁ, Karolína
Rezistence na antibiotika se stává celosvětovým problémem. Ve své práci jsem se zaměřila na rezistence Escherichia coli v okrese Písek v roce 2016. Escherichia coli je nejčastějším původcem infekcí močových cest. V průměru každá druhá žena a každý pátý muž prodělají infekci močových cest. S problémy rezistence se setkáváme už řadu let. Dříve účinná antibiotika jsou dnes neúčinná. Často se musí sahat po širokospektrálních antibiotikách, která mají řadu vedlejších účinků (průjmy, kvasinkové infekce), jsou dražší a mají dopad na ekonomiku. V ČR zatím nemáme takovou míru rezistence jako v jiných státech např. v Řecku. Proto bychom si měli vzít příklad z ostatních zemí a vyvarovat se masivnímu užívání antibiotik. Cílem mé práce bylo nashromáždit informace o rezistenci Escherichia coli, porovnat rozdíly mezi dospělými a dětskými pacienty a zjistit míru ESBL kmenů v okrese Písek v roce 2016. Výsledky svého výzkumu porovnám s výsledky močové studie NRL SZÚ v Praze za rok 2016. V teoretické části jsem se zabývala především charakteristikou antibiotik, způsoby antibiotické rezistence a stručným popisem Escherichia coli. Ve své praktické části jsem popsala způsoby identifikace bakterií (ENTERO test 24N). Principy biochemických testů (VP test, INDOL test), které nám pomohou blíže určit, o jaký typ bakterie by se mohlo jednat. Dále popisuji principy a využití testů pro stanovení citlivosti (Diskový difuzní test, Mikrodiluční test M.I.C.). Pomocí ESLB MAST testu jsem zjistila v jaké míře se vyskytovali v okrese Písek kmeny produkující ESBL beta-laktamázu s rozšířeným spektrem účinku, které způsobují multirezistenci. Dále praktická část obsahuje vyhodnocení statistiky o rezistenci na vybraná antibiotika, kterou jsem zpracovávala z dat klinické mikrobiologie Nemocnice Písek a.s. Ke svému pozorování rezistence Escherichia coli jsem si vybrala 4 druhy antibiotik, používaných při léčbě infekcí močových cest Amoxicilin, amoxicilin + klavulanát, nitrofurantoin a gentamicin. Výsledky mé práce dokazují, že rezistence na vybraná antibiotika je poměrně vysoká. Vyplívá, že ženy mají více rezistentních kmenů než muži, což by se dalo vysvětlit tím, že ženy trpí častěji močovými infekcemi a vyskytuje se u nich více ESBL kmenů. U dětských a mladistvých pacientů (0 19 let) se nevyskytují žádné ESBL kmeny. Dále vyplývá, že i dívky trpí častěji močovými infekcemi než chlapci, kdy jediná výjimka je u dívek a chlapců ve věku 0 3 roky kdy podle mého výzkumu močovými infekcemi trpí více chlapci než dívky.
|
|
|
Bakteriofágy - současné poznatky a možnosti jejich terapeutického využití
Glendová, Kristýna ; Lichá, Irena (vedoucí práce) ; Čáp, Michal (oponent)
Bakteriofágy, jako viry bakterií, jsou nejrozšířenější organismy, které osidlují všechny biotopy, v nichž se nachází i bakterie. Jednou z alternativ boje proti infekcím, způsobených rezistentními kmeny bakterií, se v současné době jeví bakteriofágová terapie, která spočívá v aplikaci lytických bakteriofágů, či pouze bakteriofágových enzymů k potlačení růstu bakterií. Práce zmiňuje historii fágové terapie, stěžejní část práce se zabývá shrnutím současných trendů v bakteriofágové terapii, která se začíná rozvíjet v posledních letech. Mnoho studií se věnuje možnostem léčby bakteriálních infekcí fágovými lyzáty, včetně geneticky modifikovaných bakteriofágů a dále možnosti použití samotných bakteriofágových enzymů - endolysinů, či kombinaci fágových lyzátů a endolysinů s antibiotiky. Hlavními zájmy ve studiích jsou účinnost, specifita a bezpečnost terapie. Účinnost bakteriofágové terapie byla prokázána mnoha studiemi, jak in vitro, tak i in vivo. Bezpečnost terapie pro využití v klinické praxi se ale musí potvrdit stále málo prozkoumanými in vivo experimenty. Klíčová slova: bakteriofágy, bakteriofágová terapie, endolysiny, enzybiotika, multirezistence,
|
host ::
RSS.